Deprese - novinky
Od deprese k invalidnímu důchodu
V dnešní hektické době se ani není čemu divit. Deprese by měla postihovat zejména rizikové skupiny lidí ve velmi těžkých životních situacích, nicméně stále častěji jí trpí i aktivní jedinci v produktivním věku v běžném pracovním procesu. A to není legrace. Při velmi těžké depresi se totiž člověk může "dopracovat" až k částečnému nebo plnému invalidnímu důchodu.
Riziková skupina lidí
Deprese může postihnout kohokoliv. Nejčastěji tímto onemocněním trpí lidé sociálně izolovaní, tělesně postižení, staří lidé v různých pečovatelských zařízeních nebo ti, kdo ztratili někoho blízkého. Mezi lidmi v tzv. produktivním věku, kteří jsou lidmi výdělečně činnými, vzniká při nahromadění těžkých životních událostí (ztráta partnera, finanční problémy, stěhování, odchod do důchodu, těžká tělesná choroba apod.).
K depresi se nejčastěji u lidí v produktivním věku přidává sociální fobie, kdy doslova nemůžeme ostatní lidi ani vidět. K lékaři člověka dovedou často až panické ataky v práci (zhroucení, zpocení, pocit selhání, nestíhání a neschopnost uvažovat a soustředit se).
Stres v práci je živnou půdou deprese
Stále vyšší nároky na pracovní výkon a z toho vyplývající stres a následné deprese se stávají celosvětovým problémem číslo jedna. Někteří z nás se dostávají do věku, kdy mají sice zkušenosti, jsou ve svém oboru dobří, nicméně se bojí o své místo. Obávají se mladých a dravých kolegů, kteří by je mohli připravit o zajímavé a dobře placené zaměstnání. Proto se snaží pracovat usilovněji a být co nejlepší. V mnoha případech způsobují stresové a depresivní stavy svým pracovníkům i někteří zaměstnavatelé, kteří své zaměstnance přetěžují. Kladou na své pracovníky stále vyšší nároky a lidé, kteří se bojí o práci, prostě dělají, dokud nepadnou.
Důsledky deprese jsou nejen ekonomické
V Evropě depresí trpí každý desátý člověk, těžkou depresí, která si vyžádá částečný nebo plný invalidní důchod, pak trpí asi dva lidé ze sta. Asi u poloviny depresivních pacientů se situaci podaří zvládnout. Neléčená deprese mívá závažné důsledky, je spojena s vysokým počtem sebevražd! Ani manželské a pracovní problémy (nemocenská, častá změna zaměstnání, špatná výkonnost a nehody) nejsou výjimkou.
Mám jít za praktickým lékařem, nebo rovnou za psychiatrem?
Jestliže se příliš bojíte kontaktu s psychiatrem, můžete se svěřit obvodnímu nebo závodnímu lékaři a ten vám poskytne dostatečné informace o dostupnosti pomoci nebo péče v místě bydliště. Naštěstí dnes nejsou deprese tabu, přesto jsou vážným problémem. Velká část postižených si totiž nepřipouští existenci duševní poruchy a přikládá své potíže jiným onemocněním. V českých průzkumech skoro 90 % depresivních lidí navštíví praktického lékaře, ale méně než pětina psychiatra, u kterého je možno zahájit léčbu deprese.
Možností je užívat léky, tzv. antidepresiva – buď samotná (deprese je nemoc jako ty ostatní), nebo ještě navštěvovat psychoterapii. To, zda vám bude přiznán částečný nebo úplný invalidní důchod, závisí na lékaři – psychiatrovi. Hodnotí se, jestli z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla vaše schopnost soustavné výdělečné činnosti a zda jste schopni soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek (plný), nebo pouze váš zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky (částečný).
Tak daleko to ale "dopracovat" nemusíte. Trpíte-li proto vy nebo někdo z vašich blízkých depresí, neodkládejte návštěvu lékaře. Život může být opět hezký.
(ercp)
Zdroj: Semináře Psychiatrické kliniky 1. LF a VFN v Praze
