Další psychické poruchy pro odborníky - novinky

Světlé i tmavé skvrny Rorschachova projekčního testu

Rorschachův test inkoustových skvrn je jedním z nejoblíbenějších psychologických projektivních testů. Pacient si prohlédne deset různých inkoustových skvrn a vždy popíše, co na obrázku vidí. Tento test stojí na předpokladu, že určité aspekty osobnosti dotyčného se vyjádří ve způsobu, jakým interpretuje obrázky, s tím, že se projeví různé psychické poruchy a odchylky.

Časopis Psychological Science in the Public Interest, publikovaný Association for Psychological Science, již v roce 2000 zveřejnil vyčerpávající přehled všech dat k Rorschachově testu i k dalším podobným projekčním testům. Tato metaanalýza je až do současnosti nejpřesnějším hodnocením významu Rorschachova testu.

Podle autorů metaanalýzy nemusí být Rorschach přes svou popularitu tím nejvhodnějším diagnostickým nástrojem a lékaři by měli být při jeho využívání i při interpretaci výsledků opatrní.

Rorschachův test byl koncipován švýcarským psychiatrem Hermannem Rorschachem již ve dvacátých letech minulého století. V následujících třiceti letech byl ale podroben silné kritice – podle oponentů nebyl test vždy prováděn za standardizovaných podmínek a odlišné prostředí ke spolehlivosti jeho interpretace nijak nepřispívalo. V sedmdesátých letech ale došlo k jeho renesanci, byly upřesněny podmínky, za jakých má být předkládán, a stal se v klinické i forenzní psychiatrii široce využívaným a populárním testem.

Výhodou Rorschachova testu je, že může být využíván i u dětí a nepříliš trpělivých či inteligentních pacientů. Kritici ale namítají, že se hodnocení testu zakládá jen na malém souboru pacientů. Otázkou je i spolehlivost testu – vstupuje zde do hry subjektivní hodnocení každého lékaře. Nesprávné hodnocení testu ale může mít vážné klinické i právní následky.

Navíc některé studie navrhují, že by se u Rorschachova testu mohla vyskytovat nezanedbatelná kulturní bias. Jejich výsledky prokázaly, že Afroameričané, Hispánci a Indiáni mají ve srovnání s bílými Američany zcela odlišné výsledky. Podobné diskrepance se vyskytují i v zemích Střední a Jižní Ameriky a v některých evropských zemích.

Proto by data získaná od pacientů z různých etnických a rasových skupin měla být interpretována s nejvyšší opatrností. Forenzní i klinické hodnocení by, kdykoliv je to možné, měla být založena na přesnějších vyšetřovacích metodách, jako je strukturovaný psychiatrický rozhovor nebo validní index sebehodnocení.

Ne všechny zprávy ohledně Rorschachova testu jsou ale negativní. Existují doklady o tom, že v diagnostice schizofrenie, bipolární poruchy a hraniční poruchy osobnosti může být tento test velmi vhodný. Naproti tomu pro diagnostiku depresivní poruchy nebo posttraumatické stresové poruchy není Rorschachův inkoustový test vhodný.

(hak)

Zdroj: Barbara Isanski: Invisible ink? What Rorschach tests really tell us. Association for Psychological Science. Publikováno online dne 31. 7. 2009. Dostupné na: www.psychologicalscience.org