Deprese | Stránky pro širokou veřejnost

 

Deprese - novinky

Od deprese k invalidnímu důchodu

Od deprese k invalidnímu důchodu V posledních letech neustále přibývá lidí s depresí. Tedy těch s opravdovou depresí jako diagnózou. A vězte, že se špatnou náladou, "depkou", kterou zažívá občas každý z nás, to má pramálo společného.

V dnešní hektické době se ani není čemu divit. Deprese by měla postihovat zejména rizikové skupiny lidí ve velmi těžkých životních situacích, nicméně stále častěji jí trpí i aktivní jedinci v produktivním věku v běžném pracovním procesu. A to není legrace. Při velmi těžké depresi se totiž člověk může "dopracovat" až k částečnému nebo plnému invalidnímu důchodu.

Riziková skupina lidí

Deprese může postihnout kohokoliv. Nejčastěji tímto onemocněním trpí lidé sociálně izolovaní, tělesně postižení, staří lidé v různých pečovatelských zařízeních nebo ti, kdo ztratili někoho blízkého. Mezi lidmi v tzv. produktivním věku, kteří jsou lidmi výdělečně činnými, vzniká při nahromadění těžkých životních událostí (ztráta partnera, finanční problémy, stěhování, odchod do důchodu, těžká tělesná choroba apod.).

K depresi se nejčastěji u lidí v produktivním věku přidává sociální fobie, kdy doslova nemůžeme ostatní lidi ani vidět. K lékaři člověka dovedou často až panické ataky v práci (zhroucení, zpocení, pocit selhání, nestíhání a neschopnost uvažovat a soustředit se).

Stres v práci je živnou půdou deprese

Stále vyšší nároky na pracovní výkon a z toho vyplývající stres a následné deprese se stávají celosvětovým problémem číslo jedna. Někteří z nás se dostávají do věku, kdy mají sice zkušenosti, jsou ve svém oboru dobří, nicméně se bojí o své místo. Obávají se mladých a dravých kolegů, kteří by je mohli připravit o zajímavé a dobře placené zaměstnání. Proto se snaží pracovat usilovněji a být co nejlepší. V mnoha případech způsobují stresové a depresivní stavy svým pracovníkům i někteří zaměstnavatelé, kteří své zaměstnance přetěžují. Kladou na své pracovníky stále vyšší nároky a lidé, kteří se bojí o práci, prostě dělají, dokud nepadnou.

Důsledky deprese jsou nejen ekonomické

V Evropě depresí trpí každý desátý člověk, těžkou depresí, která si vyžádá částečný nebo plný invalidní důchod, pak trpí asi dva lidé ze sta. Asi u poloviny depresivních pacientů se situaci podaří zvládnout. Neléčená deprese mívá závažné důsledky, je spojena s vysokým počtem sebevražd! Ani manželské a pracovní problémy (nemocenská, častá změna zaměstnání, špatná výkonnost a nehody) nejsou výjimkou.

Mám jít za praktickým lékařem, nebo rovnou za psychiatrem?

Jestliže se příliš bojíte kontaktu s psychiatrem, můžete se svěřit obvodnímu nebo závodnímu lékaři a ten vám poskytne dostatečné informace o dostupnosti pomoci nebo péče v místě bydliště. Naštěstí dnes nejsou deprese tabu, přesto jsou vážným problémem. Velká část postižených si totiž nepřipouští existenci duševní poruchy a přikládá své potíže jiným onemocněním. V českých průzkumech skoro 90 % depresivních lidí navštíví praktického lékaře, ale méně než pětina psychiatra, u kterého je možno zahájit léčbu deprese.

Možností je užívat léky, tzv. antidepresiva – buď samotná (deprese je nemoc jako ty ostatní), nebo ještě navštěvovat psychoterapii. To, zda vám bude přiznán částečný nebo úplný invalidní důchod, závisí na lékaři – psychiatrovi. Hodnotí se, jestli z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla vaše schopnost soustavné výdělečné činnosti a zda jste schopni soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek (plný), nebo pouze váš zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky (částečný).

Tak daleko to ale "dopracovat" nemusíte. Trpíte-li proto vy nebo někdo z vašich blízkých depresí, neodkládejte návštěvu lékaře. Život může být opět hezký.

(ercp)

Zdroj: Semináře Psychiatrické kliniky 1. LF a VFN v Praze


Potřebujete poradit?

 

Zeptejte se lékaře...

Nebo hledáte informace?

 

Vyhledavání v medicínské databázi

uLékaře.cz
 
 
Medicínská databáze U Lékaře
 
Cestovní nemoci:  Kam za teplem? Nejoblíbenější destinace českých cestovatelů