Nespavost | Stránky pro širokou veřejnost

 

Nespavost - novinky

Vyhněte se "syndromu turistické třídy" – jeďte na dovolenou vlakem!

Vyhněte se

Cestovatelské strasti, které s sebou nese přesun na větší vzdálenosti, zná asi každý z nás. Mnozí dnešní třicátníci určitě alespoň jednou v životě absolvovali mnohahodinovou prázdninovou cestu automobilem typu Škoda 120 do Jugoslávie k moři, a ti odvážnější si dokonce troufli i na výlet autobusem do Bulharska.

Časy se ale mění, civilizace se vyvíjí a možnosti dopravy nabízejí mnohem větší komfort než kdysi. Jedno však zůstalo. A to doba nutná k tomu, aby se člověk přesunul z bodu A do bodu B. Za deset hodin můžete být autem u moře nebo letadlem za Atlantikem, stačí si vybrat. Danou dobu musíte v dopravním prostředku ovšem strávit tak jako tak.

Letadlo: komfort i riziko

Z hlediska poměru pohodlí vůči cestovní době je na tom nejlépe letadlo, přestože možnosti pohybu v něm jsou omezené. Cestující se mohou protáhnout, a neriskovat tak ztuhlé šíje, bolesti zad a oteklé dolní končetiny. Prováděné prostocviky před zraky desítek spolucestujících ale nemusejí být každému příjemné.

Při dlouhých cestách tedy může dojít ke vzniku tzv. tromboembolické příhody, která je veřejnosti známa spíše jako "syndrom turistické třídy". Během dlouhého sezení se v žilách dolní končetiny (nejčastěji lýtku) vytvoří krevní sraženina, která se po vystoupení z letadla pohybem svalů uvolní a cestuje oběhem, a může tak ucpat cévu jinde v těle.

Také fenomén zvaný jet-lag, tedy posun vnitřních hodin jedince při přeletu několika časových pásem, není zrovna příjemným "zpestřením" cestování. Záleží na délce letu, ale obecně lze říci, že po doletu má člověk prohozené bdění se spánkem – v noci by žil a ve dne spal. To vše je daň za možnost relativně rychlého přesunu o tisíce kilometrů.

Auto a autobus: pozor na mikrospánek a otoky nohou

Jet-lag cestovateli autem nehrozí, protože rychlost přesunu není taková, aby si rozházel hladinu melatoninu (hormon produkovaný šišinkou), která řídí biologické hodiny. V autě tedy bezprostředně hrozí zejména únava, mikrospánek s následnou havárií, otoky nohou, ale i ztuhnutí šíje a ramen či únava očí (zarudnutí, pálení) a navazující bolesti hlavy. Pravidelné zastávky, strečink a dostatek tekutin jsou nezbytností. Autobus je z hlediska vzniku obtíží horší variantou než automobil, cestující sice neřídí, zato možnosti prevence vzniku otoků nohou, protáhnutí se a zastávek podle potřeby jsou mnohem menší.

Vlak: ideální dopravní prostředek?

Z pohledu mnoha cestovatelů se ve srovnání s autem či autobusem jeví vlak jako ideální. Na velké vzdálenosti je třeba použít chtě nechtě letadlo, na kratší je tu vlak. Cestující nemusí řídit, ani se soustředit na cestu, vlaková doprava je ekologická, bezpečná a rychlá, možnosti pohybu po vlaku, vykonání potřeby a dalších úkonů nutných k zamezení vzniku výše uvedených potíží poměrně široké. Problémem je delší doba dopravy, přeprava zavazadel a omezené soukromí. Na druhou stranu noc strávená v lůžkovém voze má své kouzlo.

(rosk)

Zdroj: www.ivillage.com


Potřebujete poradit?

 

Zeptejte se lékaře...

Nebo hledáte informace?

 

Vyhledavání v medicínské databázi

uLékaře.cz
 
 
Medicínská databáze U Lékaře
 
Cestovní nemoci:  Turistický průvodce aneb Co zabalit na cestu do Asie