Nespavost | Stránky pro širokou veřejnost

 

Slovníček

Abstinenční syndrom – soubor příznaků, které se projevují po odnětí návykových látek, jako jsou drogy, alkohol, tabák, ale třeba i káva. Tyto odvykací příznaky mohou být mírné (např. u tabáku a kávy), ale i velmi intenzivní až životu nebezpečné. Většinou jsou psychického i fyzického rázu.

ADHD – porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou. Lidé trpící touto poruchou mají impulzivní, rychlé reakce, problémy se soustředěním, poruchy motoriky. ADHD nemá nic společného s inteligencí. Děti trpící ADHD vyžadují specifický přístup ve škole, protože mívají horší školní prospěch, který je ale způsobený např. neschopností se delší dobu soustředit, nikoliv tím, že by dítě bylo méně inteligentní.

Afektivní poruchy – vyskytují se často jako poruchy nálady a mohou se projevit jako deprese nebo mánie. V případě deprese mohou ohrozit život sebevražedným jednáním.

Anhedonie – neschopnost prožívat radost. Vyskytuje se u těžké deprese.

Bludy – mylná přesvědčení, která nelze ničím vyvrátit. Nejčastější je tzv. perzekuční blud, kdy si člověk myslí, že ho někdo hlídá a sleduje s cílem mu uškodit.

Demence – je většinou psychickou poruchou vysokého věku. Nejčastější je demence způsobená Alzheimerovou nemocí. Dochází ke snížení paměti, intelektu, vyskytuje se zmatenost a v posledních stadiích nemoci člověk není schopen se o sebe postarat. Lze ji zmírnit léky, ale ne zastavit.

Deprese – chorobná smutná nálada, kdy člověk ztrácí zájem a potěšení z aktivit, které ho dříve bavily. Častý je pocit ztráty radosti, celková nechuť k životu, člověk vidí vše černě. Deprese může vést k sebevraždě, pokud není léčena.

Drogová závislost – stav, kdy člověk touží opakovaně užít drogu pro její psychické účinky nebo proto, že chce zabránit nepříjemným fyzickým a psychickým obtížím, které nastanou, pokud drogu neužije. Drogově závislý člověk má vše ovládající přání vzít si zase drogu, i když ví, že tím hazarduje s vlastním zdravím. Touha drogu získat a konzumovat ji je tak silná, že konzument má sotva šanci jí odolat.

Fobie – nadměrný strach z určitých věcí, situací nebo objektů. Postižený si nesmyslný strach plně uvědomuje, ale není schopen ho vlastní vůlí potlačit. Pro fobie je typická celá řada tělesných příznaků, jako obtížné dýchání, třes, bušení srdce, pocit na zvracení.

Halucinace – vjemy bez jakéhokoliv reálného podkladu, které člověk považuje za realitu. Lidé takto mohou vidět zvířata, záblesky, ale mohou cítit i neexistující doteky na těle či cítit pachy. Halucinace se vyskytují u psychóz a u lidí užívajících drogy.

Mánie – projevuje se rozjařenou, okolnostem nepřiměřenou náladou. Člověk ztrácí zábrany, trpí neklidem, nadměrnou hovorností. Může jednat riskantně a dělat impulzivní rozhodnutí (výpověď v práci, ničení starých a navazování nových vztahů, nadměrné utrácení). Je provázena hyperaktivitou a pocitem zvýšené výkonnosti.

Obsedantně-kompulzivní porucha – tato porucha je charakterizována nutkavými myšlenkami (= obsese), které navozují úzkost a nepohodu, již se dotyčný snaží snížit nebo odbourat různými způsoby; ty nazýváme rituály. Člověk, který trpí obsedantně-kompulzivní poruchou, bude mít pocit nesnesitelné úzkosti (např. že se jeho blízkým nebo jemu něco hrozného stane), dokud nevykoná určitý rituál. Tyto myšlenky se často opakují ve stále stejné podobě. Jsou pro člověka nepříjemné a nesmyslné.

Panická porucha – záchvaty velmi silné úzkosti, které se nepředvídatelně opakují. Dotyčný prožívá výraznou obavu, neví, co se s ním děje. Panický záchvat se projevuje silnou úzkostí až hrůzou, která vzniká náhle, většinou bez zjevné příčiny. Je doprovázena výraznými tělesnými příznaky a má vliv na chování, které následuje: člověk se snaží ze situace utéci, později se vyhýbá místům, kde paniku prožil, nebo má strach, že by se mohla znovu objevit.

Poruchy osobnosti – postižení lidé vnímají, cítí, přemýšlejí, jednají a také utvářejí vztahy jinak, než je ve společnosti obvyklé. Mohou se projevovat např. explozivním chováním, nadměrným zabýváním se fantazií, neschopností vytvářet vztahy a žít v nich.

Psychóza – označuje skupinu závažných duševních nemocí, které narušují psychické funkce. Nemocný odlišně vnímá svět kolem sebe i sebe sama, mění se jeho vztah k realitě. Nedokáže jednat a chovat se v souladu s okolnostmi. Mezi psychózy patří např. schizofrenie, maniodepresivní psychóza, paranoidní psychóza.

Spánek – nutná forma odpočinku, která je potřebná k přežití. Potřebujeme jej k obnově fyzických i duševních sil. Zabere nám přibližně třetinu života. I při spánku mozek intenzivně pracuje a většině lidí se zdají sny.

Schizofrenie – duševní onemocnění, které se projevuje poruchou myšlení a vnímání reality. Nemocný člověk je vztahovačný, trpí halucinacemi a bludy, které nelze vyvrátit, mluví si pro sebe, vytváří si umělý svět. Narušená je schopnost komunikace s okolím. Nejčastěji ke schizofrenii dochází mezi 16. a 25. rokem života. Příčiny nejsou dosud dobře známy, ale velkou roli hraje dědičnost.

Somatická porucha – výskyt fyzických problémů, jako např. bolestí břicha, končetin, dvojitého vidění, křečí, hluchoty, průjmů, které nemají původ v žádném onemocnění, a nenajde se příčina jejich vzniku. Lidé většinou podstoupí velký počet nejrůznějších vyšetření, která ukážou normální výsledek.

Stres – přetížení organismu nadměrnou zátěží, většinou psychického rázu. Stres mohou vytvářet i situace na první pohled radostné, jako jsou oslavy, cestování apod. Stres se může projevovat poruchami spánku, vyčerpaností, podrážděností, zvýšením pocením, bušením srdce, bolestmi hlavy.

Úzkostná porucha – stavy nadměrné úzkosti a obav, že něco není v pořádku, člověk má pocit, že něco nezvládne, a neustále se stresuje. Často jsou vyjádřené obavy, že osoba nebo její příbuzný brzy onemocní nebo ho postihne nehoda. Na vzniku úzkostné poruchy se často podílí nadměrný stres.

Potřebujete poradit?

 

Zeptejte se lékaře...

Nebo hledáte informace?

 

Vyhledavání v medicínské databázi

uLékaře.cz
 
 
Medicínská databáze U Lékaře
 
Cestovní nemoci:  Turistický průvodce aneb Co zabalit na cestu do Asie